Rok 2024 – projekty k hlasování

Hnízdní věž pro jiřičky

Náklady: 400 tis. Kč, autor: Alena Jindrová

Speciální hnízdní věž pro jiřičky slouží jako alternativní hnízdiště pro tento druh, kterému kvůli stavebním úpravám a zásahům do hnízdišť ubývá vhodných míst pro život. Vyrábí se věže mnoha typů, za použití různých materiálů, dle potřeb a možností zákazníka. Konstrukce hnízdiště se upevňuje pomocí stožáru zakotveného pevně do země. Výška sloupu se pohybuje mezi pěti až sedmi metry. Těleso věže bývá obvykle ve tvaru šestiúhelníku, čtyřúhelníku nebo písmene H a má jednoduchou nebo stupňovitou konstrukci. Na plošině pod římsami je umístěn větší počet umělých hnízd hotových nebo s vletovým otvorem k dostavění. Je zde ponechán i volný prostor, kde si mohou jiřičky postavit vlastní hnízda. Hnízda jsou vyrobená z tzv. dřevocementu a jsou doporučována ornitology u nás i ve světě. Zabydlet se v nich a vyvést mladé mohou ale i jiné druhy ptáků. Věže lze vybavit hlasovou návnadou, což je elektronické zařízení vydávající hlasy jiřiček v naprogramovaném čase, s ovládáním hlasitosti, napájené fotovoltaickým panelem a dále umělými jiřičkami, které rovněž slouží k přilákání ptáků. Celkový vzhled hnízdní věže lze navrhnout tak, aby zapadla do charakteru okolního prostředí a zástavby. 

Místo realizace: Růžové náměstí – parcelní číslo 234/1, 234/23 nebo 17. listopadu – parcelní číslo 169/15 (možná alternativa vedle trafostanice).

Stone Balance

Náklady: 100 tis. Kč, autor: Václav Cikán, Gabriela Cikánová Konečná, Vladěna Koudelková (ve spolupráci s Literární čajovnou Hermanna Ungara)

Stone balancing či rock balancing je umění či hobby spočívající ve vršení kamenů v neuvěřitelných, ale ne nemožných polohách bez použití lepidla, drátu či jakékoliv podpěry. Lidem, kteří tuto činnost provozují, se říká balanceři. Svá díla stavějí většinou v přírodě, mnohdy v řece. Stone balancing si může vyzkoušet každý. Stačí zajít někam do přírody a najít vhodné klidné místo s dostupnými kameny. Je to skvělý prostor pro trpělivost, originalitu, estetické cítění a samozřejmě i pro hry, které tyto vlastnosti prověří. Lokalita u židovského hřbitova je pro tento typ odpočinku více než vhodná. Kamínky používají i návštěvníci, kteří je pokládají na pomníky, jako vzpomínku na pozůstalé. Tento projekt umožňuje kolemjdoucím i místním aktivně si odpočinout a relaxovat. Jedná se o klidnou zábavu pro skupinky i jedince. Výsledné dílo pak zpravidla šíří na sociálních sítích a propagují tím široké okolí. Jedná se o neokoukanou, nízkonákladovou a originální atrakci. Ta by navíc vznikla v zanedbaném koutku v sousedství významného a vyhledávaného židovského hřbitova. Chtěli bychom tu vytvořit místo, kde by si kolemjdoucí mohli odpočinut, či relaxovat při stavění kamenů. 

Projekt konkrétně představuje rekultivaci místa na části parcely číslo 846/3. Celkové oživení zeleně, prořez jabloně, úprava terénu – vytvoření štěrkového lože o průměru 5m, pořízení kamenů ze kterých se bude stavět, usazení 13 kamenných kvádrů a instalace 6 dřevěných lavic. Součástí je zavěšení houpačky na stávající jabloň a instalace návodu k použití do stávající kovové brány.

Místo realizace: parcela číslo 846/3

Osvěžení v letním vedru

Náklady: 500 tis. Kč, autor: Barbora Brzobohatá

Vodní prvky zpříjemňují pobyt v letních dnech v rozpáleném městě. Konkrétně mlžítka rozprašují drobné vodní kapičky, které ochlazují okolí díky přeměně vody na páru (o 2-4°C), zvyšují vlhkost vzduchu (až o 10%) a snižují prašnost. Mlžítko je napojeno na zdroj pitné vody pod zemí (nejčastěji hydrantový poklop). Spotřeba vody činí 8-18 litrů za hodinu. Je samoobslužné a zároveň nastavitelné na časové intervaly a podle aktuální teploty. Nejvíce mlžítek najdete v hlavním městě a nejčastěji jsou ve stylu „brčka“. Jeho autory jsou Štěpán Barták a Eva Šťásková z pražského EP studia. Cena je 41 000 Kč, dají se lehce nainstalovat na zdroj pitné vody (mají tvar opláštěného oválného nástavce na hydrantový poklop), jsou odolná a jednoduše ovladatelná (uživatelsky i provozně). Další variantou osvěžení je mlhopítko, u kterého se můžete osvěžit, napít se nebo se trochu omýt. Města a obce ho osazují na náměstích, dětských hřištích i v parcích. Příkladem jsou České Budějovice, Dobříš, Nový Knín a Veselí nad Lužnicí. Mlhopítka jsou navržené stejnými designéry, jako mlžítka, jen mají rozšířenou funkci a cenově jsou o něco dražší. Stojí 51 000 Kč. 

Mlžítka a mlhopítka pro města a obce obvykle zajišťují jejich vodohospodářské společnosti. Ty také provádí technické šetření a posuzují stav podzemních částí hydrantů, tlakové poměry v konkrétních místech sítě a celkovou provozní vhodnost. Město řeší rozmístění mlžítek a mlhopítek z hlediska urbanistického – kde budou lidem nejlépe sloužit, kde nebudou stát v cestě dalším projektům apod. Město tedy bude potřebovat spolupracovat na projektu s Vodárenskou akciovou společností a.s. – Divize Boskovice. Počet mlžítek a mlhopítek ve městě záleží na obtížnosti a ceně instalace. V případě vítězství projektu by město o umístění mohlo dát hlasovat veřejnost. Reference: 

České Budějovice: (https://www.cevak.cz/cs/o-nas/novinky/rodina-pitek-a-mlhopitek-v-budejovicich-se-rozrusta-11085), 

Nový Knín: (https://www.mestonovyknin.cz/obcan/aktualne/aktuality/mlhopitko-654cs.html, 

Dobříš: (https://www.mestodobris.cz/na-komenskeho-namesti-mame-nove-mlhopitko-muzete-se-osvezit-v-horkem-pocasi/d-491151),

Navrhovaná místa realizace: Masarykovo náměstí – střední a horní část, Růžové náměstí, Plačkova ulice, park u skleníku, 17. listopadu, dětská hřiště, kde je možnost napojení na hydrant. 

Květinová výsadba na kruhovém objezdu

Náklady: 500 tis. Kč, autor: Vladěna Koudelková

Jedná se o velký kruhový objezd tvořící pomyslnou vstupní bránu automobilové dopravy do města ze směru od Brna a Svitav. Vjezd do města v této páteřní ose vytváří reprezentativní prvek pro všechny přijíždějící a odjíždějící vozy. Zároveň by měl být estetickým prvkem ve veřejném prostoru pro všechny pěší a obyvatele dané lokality. Nové osazení kruhového objezdu (mezi budovou nemocnice a vjezdem do průmyslové zóny) by zajistilo stále kvetoucí záhony na jaře, v létě a na podzim. Tento typ květinových záhonů můžeme v současnosti pozorovat například na Masarykově náměstí. Vybrané druhy trvalek a cibulovin by se postupně střídaly ve svém kvetení a osazení by tak svou pestrostí kontinuálně pokrylo téměř celý kalendářní rok. 

Konkrétně by obsahem projektu bylo nahrazení současných nepříliš estetických výsadeb a založení nových trvalkových záhonů s cibulovinami zamulčovanými štěrkem. Osázení trvalkami by proběhlo téměř po celém prostoru kruhového objezdu s výjimkou cca 1m širokého travnatého lemu, který by zabezpečoval, že se štěrk nebude sypat do komunikace. Štěrkové záhony si v poslední době získávají svoji oblibu. Štěrk se používá především pro nízkoúdržbové záhony. Po zapojení trvalek není štěrkový mulč takřka vidět. Navíc drží v půdě vlhkost, s postupem času se nerozkládá, nedrží se v něm plísně. Složení záhonu z trvalek a cibulovin by zabezpečilo kvetení od jara do podzimu. V brzkém jaře by začaly kvést velkokvěté krokusy vystřídané narcisy a tulipány. Postupně by se zapojily trvalky, které by kvetly až do zámrazu (krásnoočka, šalvěje, šanty, dobromysl, kakosty, denivky, rozchodníky, astry, třapatky a další). 

Místo realizace: kruhový objezd na parcele č. 7192/94, 7192/93, 7192/92, 7192/90, 7192/95

Boskovický Poesiomat – Mluvící socha vzpomínek, kultury a radostí Boskovic a okolí

Náklady: 363 tis. Kč, autor: Kristýna Šamšulová

Poesiomat je originálním prvkem ve veřejném prostoru. Připomíná výdech z lodi či periskop ponorky. Železná roura s klikou hledící do krajiny, která se po zatočení rozezní – nejen básní, ale i písní, vyprávěním či autentickým zvukem místa. Na výběr je celkem 20 skladeb a dramaturgie je vždy tvořena ve spojení s místními obyvateli a spolky. Poesiomat je pevně spojen s místem, kde stojí. Boskovický Poesiomat může dát vzpomenout na významné osobnosti spojené s městem – např. na umění Otakara Kubína či objevy Karla Absolona, zároveň i převyprávět příběhy a vzpomínky místních pamětníků. Může se i rozeznít písněmi od boskovických pěveckých spolků či básněmi spojených s městem a okolím. Je poskytován na dobu 5 let, kdy po tuto dobu je garantována správa Poesiomatu. O Poesiomaty se ve veřejném prostoru stará spolek Piána na ulici. Boskovice by se umístěním Poesiomatu zařadily vedle cca 70 českých i světových měst jako jsou Praha, Buffalo nebo Manila, kde poetické mluvítko baví kolemjdoucí. Díky bohaté historii a celé řadě osobností, které otiskly význam Boskovic do svého díla, se místní Poesiomat může stát unikátní rozehranou mluvící sochou města a oblíbeným hravým prvkem pro všechny generace nejen místních obyvatel, ale i příchozích návštěvníků. Umístěním Poesiomatu získá město ikonický monument, který připomene a zvýrazní historický, kulturní i společenský odkaz Boskovic a jeho občanů. Ze zkušeností víme, že místní si po velmi krátké době Poesiomat osvojí a považují jej za důležitou a hrdou prezentaci města. Poesiomat je oblíbenou atrakcí napříč generacemi. Děti milují točení klikou, dospělí si rádi poslechnou svou oblíbenu píseň. K tomu může nahrávat i jeho umístění na frekventovaném místě. Někteří lidé kolem Poesiomatu chodí každý den a pokaždé se zastaví, aby zatočili klikou a poslechli si aspoň jednu skladbu. Taková malá denní tradice, kdy se člověk na chvilku zastaví a připomene si široký odkaz místa, ve kterém žije. Více informací o projektu Poesiomat na www.poesiomat.cz 

Místo realizace: 6892/1 (ulice Antonína Trapla, pod kostelem sv. Jakuba, vedle parkoviště za budovou školy)

Zakoupení drátkovacího stroje k odstraňování plevele na veřejných zpevněných plochách 

Náklady: 40 tis. Kč, autor: Hana Kvapilová

Použití drátkovacích strojů čištění zpevněných ploch je ekologické a ekonomicky výhodně. Není třeba dále investovat do nákupu chemických látek, které navíc škodí životnímu prostředí. lidem i živočichům. Členové spolku ČSOP Zelená peřina sbírali informace z měst, která drátkovací stroje v praxi používají ke své spokojenosti. Plastové nebo kovové kartáče efektivně vytrhávají plevel ze spár a rozdrtí jej. Kartáče kromě plevele odstraňují i další nečistoty. Není tedy ani nutné následně tyto plochy čistit od uhynulých rostlin, které po zásahu chemií na místě zůstávají. Navíc dosavadní praxe v našem městě je bohužel taková, že je spálený plevel na zpevněných plochách ošetřených chemií ponechán na místě a hyzdí tak veřejný prostor. Ručně vedené nebo pojezdové rotační kartáče jsou vhodné zejména na velké zpevněné plochy. Pracovní záběr se pohybuje od 70 cm (ruční verze) po 250 cm (pojezdové s lištou). Přikládám odkaz na jednu z možných variant stroje. Tento konkrétní aktuálně využívá město Moravská Třebová https://www.vari.cz/produkty/zametaci-kartace/ocelovy-kartac-b-35-vedex/cp:41474/