Hnízdní věž pro jiřičky
Náklady: 400 tis. Kč, autor: Alena Jindrová
JIŘIČKA OBECNÁ
Jde o menšího, z dálky černobíle působícího ptáka, který je snadno rozeznatelný podle svého kontrastně bílého kostřce. Při pohledu zblízka je nápadný rovněž leskle modrým opeřením na většině svrchní části těla a až po konečky prstů bíle opeřenýma nohama. Na hnízdiště jiřičky přilétají ze svých zimovišť v daleké Africe na přelomu dubna a května. Jejich přítomnost prozradí neustálé cvrčivé švitoření, které neodmyslitelně patří k jaru.
Jiřičky se věrně vracejí tam, kde se narodily nebo kde předešlý rok hnízdily. Buď využívají staré hnízdo a pokud nemohou, staví nové z bláta a slin. Na jedno hnízdo musí přinést víc jak tisíc kuliček bláta. Umisťují ho vždy na vnější zdi budov, nejčastěji pod římsy a do zapuštěných lodžií. Jiřička je společenský pták, kolonie mohou čítat desítky, vzácně až stovky párů. Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let.
Rodiče živí svá mláďata hmyzem, který chytají za obratného letu. Podobně za letu pijí i vodu. V závislosti na počtu mláďat v hnízdě je krmí v průměru až čtyřistačtyřicetkrát denně. V tomto tempu dokážou ulovit za den více hmyzu, než sami váží. V regulaci létajícího hmyzu tak mají nenahraditelnou roli.
OD ŠTĚSTÍ K OHROŽENÍ
Jiřičky a vlaštovky, tradiční poslové jara a symboly štěstí se v posledních letech potýkají s úbytkem potravy, hnízdních možností a nevraživostí některých lidí.
Intenzivní velkoplošné hospodaření narušující pestrost krajiny, masivní aplikace chemikálií, degradace biotopů – to vše způsobuje dramatický úbytek hmyzu jak ve volné krajině, tak i v zastavěných oblastech. Následkem toho nejsou tito ptáci často schopni najít dostatek potravy pro všechna mláďata, případně nedokážou nabrat dostatek energie před odletem do Afriky.
S úbytkem hospodářských budov a přibývajícím počtem opravených, zateplených fasád ubývá bezpečných hnízdišť a úkrytů. Za běžných okolností ptáci budují svá hnízda pod přesahy střech domů či v rozích oken, což často koliduje s jejich funkcí. Jiřičky i vlaštovky ale stále méně staví svoje hnízda na domech, protože nové fasády jsou navržené tak, aby byly omyvatelné a nic se na nich neudrželo.
K tomu se přidává i další trend – mnoho lidí se snaží jiřičkám v hnízdění zabránit a dokonce hnízda shazují i v hnízdní době, kdy jde o zcela nepochopitelný a barbarský čin. A navíc v rozporu se zákonem.
PTÁKY I JEJICH HNÍZDA CHRÁNÍME
Jednou z možností, jak tento trend zvrátit, je právě instalace hnízdních věží nebo umělých hnízd a podložek tam, kde je to možné a pro tyto pěvce vhodné.
Věž pro jiřičky je takový malý ideální ptačí panelák – s jiřičkami a bez lidí. Pomáhá jim znovu obnovovat jejich kolonie a poskytne jim bezpečné a prostorné prostředí pro jejich život. Lze ji umístit tam, kde jsou jiřičky vítané, ale raději ve svém. Odpadá tak spousta problémů soužití a zůstávají bonusy – čilý ptačí život ve městě a méně obtížného hmyzu.
Cílem tohoto projektu je zlepšení soužití mezi lidmi a ptáky vázanými na lidská sídla a podpora jejich populace.
Projekt si kromě podpory hnízdění jiřiček také klade za cíl šířit osvětu v problematice ubývání přirozených příležitostí pro zahnízdění a vyvádění mláďat v důsledku lidské činnosti.
Jiřičky a vlaštovky jsou nedílnou součástí našeho života a přírody. Jejich ochrana je nejen povinností, ale i privilegiem. Soužití s těmito ptáky přináší nejen radost a estetický zážitek, ale také přispívá k udržení biologické rovnováhy.
Co
Speciální hnízdní věž pro jiřičky slouží jako alternativní hnízdiště pro tento synantropní druh, kterému kvůli stavebním úpravám a zásahům do hnízdišť ubývá vhodných míst pro život.
První hnízdní věž pro jiřičky byla postavena v roce 1991 v Německu, kdy byl hnízdní panel s umělými hnízdy instalován na nepoužívanou pouliční lampu. Úspěšné obsazení hnízd vedlo k rychlému rozšíření nápadu a po 33 letech jsou v Evropě tisíce podobných věží, od Španělska a Švýcarska až po Finsko. V České republice se může pyšnit první hnízdní věží tohoto druhu město Beroun.
Vyrábí se věže mnoha typů, za použití různých materiálů, dle potřeb a možností zákazníka. Konstrukce hnízdiště se upevňuje pomocí stožáru zakotveného pevně do země. Výška sloupu se pohybuje mezi pěti až sedmi metry. Těleso věže bývá obvykle ve tvaru šestiúhelníku, čtyřúhelníku nebo písmene H a má jednoduchou nebo stupňovitou konstrukci. Na plošině pod římsami je umístěn větší počet umělých hnízd hotových nebo s vletovým otvorem k dostavění. Je zde ponechán i volný prostor, kde si mohou jiřičky postavit vlastní hnízda. Hnízda jsou vyrobená z tzv. dřevocementu a jsou doporučována ornitology u nás i ve světě. Zabydlet se v nich a vyvést mladé mohou ale i jiné druhy ptáků.
Věže lze vybavit hlasovou návnadou, což je elektronické zařízení vydávající hlasy jiřiček v naprogramovaném čase, s ovládáním hlasitosti, napájené fotovoltaickým panelem a dále umělými jiřičkami, které rovněž slouží k přilákání ptáků.
Celkový vzhled hnízdní věže lze navrhnout tak, aby zapadla do charakteru okolního prostředí a zástavby.
Jak se říká v závěru videa Okřídlení sousedé:
„Sousedské vztahy jsou někdy komplikované.
Je ale potřeba tolerance a vzájemný respekt.
Ptáci jsou připraveni s námi žít a přizpůsobit se našemu stylu života.
Dokážeme to i my?“
Okřídlení sousedé: Jiřičky a vlaštovky (dokument ČSO o soužití ptáků s lidmi)
https://www.youtube.com/watch?
DALŠÍ INFORMACE
Pták roku 2020: jiřička obecná
https://www.birdlife.cz/ptak-
Hnízdní příležitosti v lidských sídlech
https://www.birdlife.cz/wp-
Jak přilákat jiřičky
https://www.bat-man.sk/blog/
Velký dům pro jiřičky
https://www.jezirkabanat.cz/
Hnízdní věže pro jiřičky
https://ussuri.pl/wieza_dla_
https://ussuri.pl/jaskolkownik
Místo realizace: Růžové náměstí – parcelní číslo 234/1, 234/23 nebo 17. listopadu – parcelní číslo 169/15 (možná alternativa vedle trafostanice).
